Fairey Rotodyne
- Podrobnosti
- Kategorie: Prototypy
- Zobrazení: 3948
Počátky typu Fairey Rotodyne sahají až do roku 1938, kdy Dr. J.A.J. Bennet zveřejnil studie letounu se svislým vzletem a přistáním (anglicky VTOL – Vertical Také Off and Landing) s dvojím pohonem. Realizace se projekt dočkal až po druhé světové válce, kdy britská firma Fairey vyvinula experimentální letoun FB-1 Autogyro. Byly vyrobeny dva exempláře. FB-1 měl pístový motor, který poháněl při vzletu kompresor pro stlačování vzduchu pro tryskový rotor ve svislém letu, a nebo dvě vrtule při vodorovném letu. S těmito zkušenostmi se Fairey přihlásil do soutěže BEAline Bus, který vypsala v roce 1951 společnost British European Airways. Mělo se jednat o 30-40místný letoun pro krátké a střední tratě. V roce 1953 objednala britská vláda stavbu prototypu.
Antonov An-14
- Podrobnosti
- Kategorie: Dopravní letadla
- Zobrazení: 3206
Víceúčelový dvoumotorový pístový hornoplošník Antonov An-14 Pčolka (Včelička) připravil svému tvůrci, sovětskému konstruktérovi Olegu Konstantonoviči Antonovovi dosti svízelné chvíle. Sovětský národní dopravce Aeroflot projevoval již od poloviny padesátých let zájem o víceúčelový lehký dopravní letoun určený především pro zemědělské oblasti, ale i pro pomocnou dopravu v oblasti měst, zdravotnické lety, kurýrní službu apod. Vypsal soutěž na projekty, kterou nakonec vyhrál projekt Antonov An-14 ( soutěže se také účastnil československý projekt L-18, ale neuspěl). Tento letoun se vyznačoval gondolovitým trupem, s jeho hřbetní části byl protažen štíhlý jednoduchý nosník velkých dvojitých ocasních ploch. V zadní části trupové gondoly byla dvoukřídlová vrata pro vstup a výstup pěti cestujících nebo manipulaci s nákladem. Křídlo bylo celokovové. Mělo jednoduchý obdélníkový tvar, bez vzepětí s dvouštěrbinovými vztlakovými klapkami. Křídlo bylo vzepřeno profilovanou vzpěrou k malému pahýlkovitému křídlu, vyrůstajícímu za spodní části trupu.
Embraer 190
- Podrobnosti
- Kategorie: Dopravní letadla
- Zobrazení: 8461
Vývoj Embraeru ERJ- 190 (Embraer Regional Jet) byl zahájen v roce 1999. Vychází z menšího modelu ERJ-170 s nímž se shoduje z 89%. Jedinými významnými změnami jsou o 6,34 metru delší trup, 2,72 metru větší rozpětí křídla, výkonnější motory General Eletric CF34-10E o tahu 82,30 kN a větší vodorovné a svislé ocasní plochy. Poprvé vzlétnul 12.3.2004 z továrního letiště v Sao Paulu. Prvním zákazníkem typu se staly americké nízkonákladové aerolinky JetBlue, které objednaly 100 letadel a na dalších 100 si zajistily předkupní práva a také švýcarský Crossair. Ten projevil zájem o 30 letadel ( po sloučení se Swissairem objednávku zrušil). JetBlue zařadily první ERJ-190 do své flotily 13.9.2005. Emb-190 se stal rychle velmi úspěšným. Roli v tom hrály zejména jeho nízké provozní náklady a také načasování začátku jeho prodeje. V době, kdy přišel na trh potřebovaly aerolinie nahradit starší, kapacitně obdobné typy, jako Avro RJ100 (BAe 146-300), Fokker 100, Boeing 737-200 nebo Tupolev 134. Do května 2014 již bylo dodáno 670 Emb-190 a na dalších několik desítek má výrobce pevné objednávky.