Zobrazit ve vyhledávání navigaci

Navigace

Vyhledávání

  • ÚVOD
  • ENCYKLOPEDIE LETADEL
    • TRANSPORTNÍ LETADLA
    • DOPRAVNÍ LETADLA
    • OBCHODNÍ LETADLA
    • PROTOTYPY
    • LETADLA BUDOUCNOSTI
    • NEDOKONČENÉ PROJEKTY
  • ARCHIV
    • ODBORNÉ
    • OSTATNÍ
    • NEHODY A HAVÁRIE
    • LETECKÁ DOPRAVA
    • KRÁTKÉ ZPRÁVY
    • HISTORIE
  • ZAJÍMAVOSTI
  • FOTOGALERIE
  • LETECKÉ SPOLEČNOSTI
  • PRODEJ KNIH

Nejnovější fotografie

B737-800, ČSA, PRG, 30.1.2019 (13:34), Petr Hlaváček
B737-800, ČSA, PRG, 30.1.2019 (13:34), Petr Hlaváček
A320neo, Easyjet, PRG, 3.5.2018 (16:33), Petr Hlaváček
A320neo, Easyjet, PRG, 3.5.2018 (16:33), Petr Hlaváček
A350, Thai Airways, FRA, 20.9.2017 (17:23), Petr Hlaváček
A350, Thai Airways, FRA, 20.9.2017 (17:23), Petr Hlaváček

 


  • Facebook
Facebook

Saunders Roe SR-45 Princess

Podrobnosti
Kategorie: Prototypy
Vytvořeno: 13. březen 2015
Zobrazení: 2707

V roce 1945 požádalo britské Ministerstvo zásobování firmu Saunders Roe (Saro) o předložení nabídky velkého létajícího člunu, který by používala letecká společnost British Overseas Airways Corporation na svých transatlantických linkách. Nabídka firmy Saro se líbila a tak ministerstvo v květnu 1946 objednalo 3 exempláře označené SR-45 a se jménem Princess.  Konstrukční tým pod vedením Henri Knowlera navrhl přesně ve stylu předválečných časů, zlaté éry létajících člunů, hornoplošník s objemným trupem a plováky na koncích křídel. Avšak oproti předválečným typům měl být obří. Rozpětí  křídla přes 60 metrů, pohon mělo zajišťovat 8 turbovrtulových motorů Bristol Proteus. Ty měly pohánět 10 vrtulí. Ve čtyřech vnitřních gondolách byly zdvojené motory, pohánějící dvě protiběžné vrtule, ve dvou vnějších gondolách bylo umístěno po jednom motoru a vrtuli.  Trup ve tvaru osmičky měl dvě paluby, na kterých bylo místo pro 105 cestujících. Ti měly svá sedadla umístěna v pohodlných kajutách.

Číst dál: Saunders Roe SR-45 Princess

Ruské prezidentské letouny

Podrobnosti
Kategorie: Ostatní
Vytvořeno: 10. březen 2015
Zobrazení: 3609

V Sovětském svazu vznikla prezidentská letka v roce 1956 jako 235. samostatný dopravní oddíl vojenského letectva.  Zprvu měl oddíl ve flotile zařazeny letouny Iljušin Il-12 a Il-14. Pro mezinárodní cesty byly pronajímány Tupolevy Tu-104 od Aeroflotu. S jedním z nich provedl Nikita Chruščov státní návštěvu USA  v roce 1960. Byla to první oficiální zahraniční cesta sovětského vládního činitele na palubě letadla.   V ruské vládní letce se pak vystřídalo několik typů, avšak výhradně z Iljušinovi konstrukční kanceláře.  Dopravní oddíl číslo 235 tak postupně  zařadil do letadlového parku turbovrtulové Iljušiny Il-18, které byly poté doplněny dálkovými proudovými Iljušiny Il-62 a posléze modernizovanou verzí Il-62M.  Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1993, byl 235. samostatný dopravní oddíl transformován do státní firmy GTK Rossia (GTK = Gosudarstvennaja Transportnaja Kompanija). V té době  flotilu oddílu tvořilo celkem 41 letadel typů Iljušin Il-18, Iljušin Il-62M, Tupolev 134, Tupolev 154, Jakovlev Jak-40 a vrtulníků Mil Mi-8.

Číst dál: Ruské prezidentské letouny

20 nejvyráběnějších dopravních letadel

Podrobnosti
Kategorie: Zajímavosti
Vytvořeno: 7. březen 2015
Zobrazení: 3709
V minulém článku jsme si představili 5 nejrozšířenějších dopravních letadel. První byl Antonov An-2, druhý pak Douglas DC-3 Dakota a třetí Beechcraft 18. Všem těmto letadlům, ale pomohla k velkému rozšíření ve větší míře vojenská letectva. V tomto žebříčku naleznete letadla, která jsou ve větší míře rozšířena jako civilní. Zajímavé je, že se mezi dvacítkou nacházejí hned dvě letadla vyráběná v Československu, Let L-410 a Iljušin Il-14. Il-14 byl totiž mezi léty 1956-1960 licenčně vyráběn v letňanské továrně Avia jako Av-14.

Číst dál: 20 nejvyráběnějších dopravních letadel

  1. Únosy s padákem
  2. Rekordy vrtulových letadel
  3. Sud Aviation SE-210 Caravelle
  4. 5 nejluxusnějších soukromých letadel

Strana 124 z 147

  • Začátek
  • Předchozí
  • 119
  • 120
  • 121
  • 122
  • 123
  • 124
  • 125
  • 126
  • 127
  • 128
  • Následující
  • Konec

© Czechairliners.net - webdesign Monika Nekolná