Na Štědrý den letošního roku uplyne 35 od prvního vzletu sovětského obřího transportního letounu An-124 Ruslan. Připomeňme si nyní milníky jeho historie. Americko-sovětský závod ve vývoji obřích transportních letadel začal v roce 1965. V té době SSSR představilo první širokotrupý transportní letounu na světě, turbovrtulový Antonov An-22.
Ve stejném čase zahájili Američané vývoj vlastního širokotrupého dopravního letounu, který měl An-22 pokořit ve výkonech i ve velikosti. Ze soutěže nakonec vyšla vítězně firma Lockheed, která navrhla typ C-5 Galaxy. Sověti již v roce 1966 rozhodli o vývoji letounu podobných parametrů, nedisponovali však technologiemi potřebnými na jeho výroby. Tyto technologie měly být vyvinuty do roku 1970.
Vývojem nového transportního letounu byla pověřena konstrukční kancelář Antonov, ze sídlem v ukrajinském Kyjevě. Nový letoun měl mít kapacitu nákladu 120-140 tun (kapacita C-5A Galaxy byla 122 tun).
Mezi léty 1970 prezentovali Antonovovi konstruktéři vojenské komisi 2 projekty – čtyřmotorový An-124 a šestimotorový An-126. V únoru 1972 bylo rozhodnuto o zahájení vývoje čtyřmotorového An-124. Maketa v měřítku 1:1 byla postavena v roce 1973, ale vypočítané parametry nového letounu neodpovídaly zadání. Vývoj nových technologií a materiálů musel pokračovat a se stavbou prototypu se muselo počkat.
Bylo vyvinuto nové křídlo se superkritickým profilem, při konstrukci podvozkových dveří a jiných částí byly použity kompozitové materiály. Díky tomu se ušetřilo téměř 6 tun na hmotnosti letounu, než kdyby byly tyto části vyrobené z klasických hliníkových slitin.
Foto: © www.antonov.com
Za účelem výroby An-124 byl v Antonovově závodě v Gostomelu poblíž Kyjeva postaven nový hangár s rozměry 104x96x32 metrů. Poprvé SSSR byla při výrobě An-124 použita kooperace různých výrobních závodů. Například závod 18 v Kujbyševě (dnešní Aviakor Samara - v té době produkující Tupolevy Tu-154) dodával podvozky, avionika ze závodu MiG v Leningradu, pomocnou energetickou jednotku (APU) dodával závod 80 ze Stupina u Moskvy (dnešní Aerosila).
Foto: © www.antonov.com
Hlavním subdodavatelem byl ale závod V.P.Čkalova z uzbeckého Taškentu. Ten vyráběl celé křídlo, centroplán a část trupu. Křídlo se ale do An-22 nevešlo a tak musel být jeden letoun upraven tak, aby vozil nová křídla z Taškentu do Kyjeva připevněná na trupu.
Foto: © www.antonov.com
První představení nového An-124 se odehrálo dne 24.10.1982, k rpvní letu se An-124 poprvé vydal 24.12.1982. Posádku tvořilo 8 mužů. Kapitán V.I. Těrskij, pilot A.V. Galuněnko, navigátor A.P. Podubnyj, letový inženýři V.M. Vorotnikov a A.M. Šuleščenko, radista M.A. Tupčenko, hlavní inženýr M.G.Charčenko a testovací inženýr V.S. Michajlov.
Do letových zkoušek se nakonec zapojily 3 prototypy An-124 a po továrních zkouškách byly v roce 1986 zahájeny zkoušky státní. Ty trvaly 3 roky a byly ukončeny v roce 1989.
Již na počátku 80. let minulého století bylo rozhodnuto o částečném přesunu výroby do nového závodu v Uljanovsku nacházejícím se v ruské části SSSR na březích řeky Volhy. Závod v Gostomelu u Kyjeva (na březích řeky Dněpr) nakonec vyrobil 20 letadel An-124, z toho poslední sériového čísla 03-03 v roce 2003. Závod v Uljanovsku vyprodukoval finálně 36 Ruslanů, z toho poslední sériového čísla 08-02 v červnu 2004.
Ze spojení názvů řek nacházejících u výrobních závodů nakonec vznikl název současného největšího civilníhi provozovatele letadel An-124 – ruské letecké společnosti Volga-Dněpr.
Celkem bylo vyrobeno 56 letadel An-124 Ruslan.
Foto: © www.antonov.com
Další informace o An-124 Ruslan na www.CzechAirliners.net
http://czechairliners.net/index.php/encyklopedie-letadel/dopravni-letadla/99-antonov-an-124.html
Zdroj článku:
UkroBoronProm – Ukrainian Defence Company