PROJEKTY

V roce 1961 přislíbil prezident J.F.Kennedy, že americká vláda uhradí 75 % nákladů na vývoj nadzvukového dopravního letadla. Letoun se neměl vyrovnat připravovanému britsko-francouzskému Concorde, ale téměř ho ve všech ohledech překonávat. Soutěž dostala označení SST (Super Sonic  Transport) a přihlásili se do ní tři výrobci – Boeing s projektem 2707, North American s projektem NAC-60  a Lockheed s projektem L-2000. Vývojové práce začaly v roce 1963.

Firma Lockheed se zabývala různými menšími studiemi nadzvukového dopravního letadla již od konce 50. let minulého století. Označení L-2000 mělo poukazovat na maximální rychlost nového letadla – 2000 mil za hodinu (3200 km/h).

První návrhy počítaly s použitím zvětšeného křídla ze stíhačky Lockheed F-104 Starfighter. Ukázaly se ale jako nevhodné, a nakonec bylo rozhodnuto a vývoji nového křídla tvaru delta, podobného jako u Concorde. Trup měl mít šířku 3,35 metru a délku 70 metrů, což by umožnilo uspořádání sedadel 3+2 v řadě. Kapacita L-2000 měla činit 170 cestujících ve dvoutřídním uspořádání nebo 200 cestujících v celoekonomické verzi. Zadní podvozkové nohy byly opatřeny šestikolovými vozíky, nos letadla byl sklápěcí.

Jako pohonné jednotky měly být použity čtyři motory Pratt & Whitney J58, kterými byl opatřen také vysoce výkonný průzkumný stroj Lockheed SR-71 Blackbird. Motory pro L-2000 měly mít ale o trochu vyšší výkon a úpravy pro civilní provoz. Konstruktéři je umístili pod křídlo, každý do vlastní válcové gondoly, ovšem s nasávacím otvorem vzduchu čtvercového tvaru.

Později ale musel Lockheed udělat změnu. Pro vývoj motorů pro projekt SST vyhlásila americká vláda separátní soutěž, které se zúčastnily firmy Pratt & Whitney s návrhem motoru JTF-17A a General Eletric s typem GE-4. Lockheed tedy upravil návrh L-2000 pro motory typu JTF-17A.

V polovině 60tých let minulého století se jevily nadzvukové dopravní letouny, jako další krok vpřed pro civilní letectví v následujících dekádách. Americké aerolinky jako Pan American, American Airlines a TWA projevily zájem o stovky kusů nadzvukového letadla, které zvítězí v soutěži SST. Jak je známo nadzvukové dopravní letouny se nakonec staly zatím slepou uličkou a dalším krokem ve vývoji byla velkokapacitní širokotrupá letadla.

V roce 1966 byl finální návrh v provedení Lockheed L-2000-7A a 7B s prodlouženým trupem předložen americkému úřadu pro letectví FAA. Vítězem se ale stal Boeing s projektem 2707. Lockheed L-2000 byl totiž „konzervativnější“, nabízel menší kapacitu cestujících než 2707 i nižší výkony. Podle komise se příliš podobal Concorde, který ale chtěli Američané ve všech ohledech překonat. Dále poukazovala na větší hlučnost motorů JTF-17A oproti GE-4, se kterými počítal projekt Boeing 2707, a větší zkušenosti firmy Boeing se stavbou velkých dopravních letadel.

Projekt L-2000 byl poté uložen do archivu, dřevěná maketa ve skutečné velikosti byla rozebrána. Stejně tak bylo ale za několik let naloženo s projektem Boeing 2707, který se ukázal jako neúměrně nákladný a americká vláda ho odmítla nadále financovat.

Foto: www.theaviationgeekclub.com