V průběhu roku 1968 otevírají ČSA linku do Nikósie a Kuvajtu. V té době je již také rozhodnuto o nákupu nové letecké techniky. Z politických důvodů musí být pořízena v Sovětském Svazu. Dne 2.5.1968 je k ČSA zapůjčeno od sovětského Aeroflotu do zkušebního provozu letadlo Iljušin Il-62 pro dálkové tratě. Se zavedením typu Il-62 do flotily je spojeno zavedení obchodní značky OK-JET, která se objevuje na směrovkách všech nově dodávaných proudových letadel. ČSA převezme v letech 1969-1976 celkem 9 letadel Il-62.


V dubnu 1969 ČSA navazují pravidelné spojení Prahy s Lucemburkem a listopadu zapojují do jedné ze svých linek na Dálný východ malajsijský Kuala Lumpur. Na jaře 1970 se stává součástí mezinárodní letecké sítě ČSA Tripolis v Libyi. Počátkem května téhož roku zahajují ČSA provoz na dvou transatlantických linkách z nichž první spojuje Prahu s Montrealem a New Yorkem a druhá Bratislavu a Prahu přes Amsterdam s New Yorkem.



Iljušin Il-62 (foto: © Piergiuliano Chesi - CC BY-SA 3.0)

Po obnově letadlového parku pro dálkové tratě přistoupily ČSA k modernizaci provozu na středních a krátkých tratích. Koncem roku 1971 zařazují do letadlového parku první z celkem 14 objednaných letadel Tu-134A, která jsou v roce 1972 postupně zařazována do pravidelného provozu na některých vnitrostátních tratích, na většině evropských spojů a na linkách do severní Afriky. Jako náhrada pístových Iljušinů Il-14 je zvolen typ třímotorový proudový typ Jakovlev Jak-40. ČSA postupně zařazují do letadlového parku celkem 17 těchto letadel. V roce 1976 přebírají ČSA vnitrostátní linky z malých letišť od podniku Slovair a zařazují tak do letadlového parku celkem 12 malých turbovrtulových letadel Let L-410. Po razantním zvýšení cen paliva na konci 70. let byly Jakovlevy Jak-40 v roce 1981 odstaveny a poté odprodány. Ve stejné době došlo i k prodeji letadel L-410. Od roku 1979 do roku 1985 je do flotily ČSA zařazeno celkem 6 letadel Il-62 v modernizované verzi Il-62M. V roce 1983 zavedly ČSA na palubách obchodní třídu. Zároveň v červnu stejného roku byla otevřena linka do Dubaje a na Maltu.


Tupolev Tu-154M (foto: © Jetpix)

V roce 1987 bylo v SSSR  objednáno 7 letadel Tu-154M, které měly obsluhovat nejvytíženější evropské tratě a linky do severní Afriky. První z nich převzaly v únoru 1988. V té době začala být opět aktuální náhrada letadel pro dálkové linky jelikož Iljušiny Il-62 rychle zastarávaly. V SSSR byl ovšem jediný vhodný letoun, Iljušin Il-96, stále ve stádiu vývoje. Rozhodovalo se tedy mezi západními typy Airbus A310 a Boeing 767. Zvítězil evropský Airbus, hlavně díky faktu, že jeho letouny mohly být dodány dříve. ČSA objednaly začátkem roku 1989 dva tyto stroje s dodávkou v roce 1991.

Dne 19.1.1990 byl vyřazen poslední turbovrtulový Iljušin Il-18 po nákladním letu Toulouse - Praha. V letním letovém řádu 1990 byla linka Praha - Havana prodloužena do Mexico City. Létal na ní Iljušin Il-62M.

První Airbus A310-300 přistál na letišti v Ruzyni dne 14.2.1991. Letoun byl opatřen novým zbarvením s velkými písmeny ČSA na přední straně trupu a OK na svislé ocasní ploše. Po dodání obou letadel A310 byly otevřeny nové linky do Toronta a Bangkoku. V roce 1992 byly zakoupeny 4 francouzsko-italské turbovrtulové letouny ATR 72, které nahradily na některých linkách Tupolevy Tu-134. ATR 72 se tak někdy objevovali i na linkách Praha-Amsterdam a Praha-Londýn Heathrow. Ve druhé polovině roku 1992 došlo k přeměně ČSA na akciovou společnost a odprodeji části akcií francouzské letecké společnosti Air France. Ta zakoupila 19,1 % akcií, stejný podíl získala Evropská banka pro obnovu a rozvoj. Československý fond národního majetku si ponechal 49,3 %. Česká pojišťovna získala 4,5 % akcií, necelých 3,5 % připadlo městu Praha a 2,3 % se stalo společně majetkem měst Bratislava, Košice a Poprad. Dne 27.6.1992 posílil flotilu ČSA první z pěti Boeingů 737-500. ČSA se je podařilo zakoupit takto rychle, protože jim přepustila místo na čekacím listu v problémech se zmítající belgická Sabena, která je původně objednala.

V červnu 1992 byl vyřazen z flotily ČSA poslední Jakovlev Jak-40.



Třetí dodaný Boeing 737-500 registrace OK-XGC (foto: © Lukáš Musil)


Zdroj: 
Jan Pěnkava - Letecké společnosti v Praze, 1995