V půl třetí odpoledne, dne 4.10.1992, přistál na amsterdamském letišti Schiphol po letu z New Yorku, nákladní Boeing 747-200F izraelské společnosti El Al Cargo. Bylo zde plánované mezipřistání pro palivo a naložení nákladu před pokračováním letu do Tel Avivu. Boeing 747 byl připraven ke startu v 18:20. Letounu velel zkušený kapitán Jitzak Fuchs, prvním pilotem byl Arnon Ohad a funkci palubního inženýra vykonával Gedalya Sofer. Stroj se vznesl z runvaje v 18:22 a zahájil stoupání pravotočivou zatáčkou. O pět minut později se ozvala dutá rána, kterou ovšem posádka nezaslechla. Od křídla se oddělil motor číslo 3 (vnitřní na pravé straně). Při pádu ovšem zachytil o další motor na pravém křídle a utrhl ho z křídla také.
Posádka ztrátu výkonu obou motorů samozřejmě hned pocítila, ale netušila, že se oba motory oddělily od křídla fyzicky. V 18:28 se ohlásil kapitán Fuchs dispečerovi na letišti Schiphol, „El Al 1862, ztratili jsme motory tři a čtyři, motory, tři a čtyři, požadujeme nouzové přistání na dráhu 27“. Dráha 27 byla nejdelší dráha na letišti Schiphol, čili nejvhodnější pro nouzové přistání. Letoun se začal stáčet zpět k letišti. Byl ale příliš vysoko a tak musela posádka před přistáním provést ještě jeden okruh při kterém by zklesala do přijatelné výšky. Během klesání vysunula posádka vztlakové klapky. Ty se ovšem vysunuly jen na levém křídle. Na pravém poškodily utržené motory hydraulický okruh a tak se klapky nepohnuly ani o milimetr. A když se poté na pravém křídle nevysunuly ani sloty na náběžné hraně, pád Boeingu se stal nevyhnutelným. Letoun se začal stáčet doprava a přecházel do pádu. Poslední hlášení, které věž zachytila z letounu pocházelo od prvního důstojníka Ohada.
Foto: Torsten Maiwald - Wikimedia Commons GNU Free
El Al 1862, první pilot Ohad: „Mayday, mayday, vyhlašujeme stav nouze“
Dispečer:“ El Al 1862, rozumím, KLM 237 točte vlevo kurz 090“
Dispečer:“El Al 1862, přejete si vrátit se na Schiphol“
El Al 1862, první pilot Ohad: „Potvrzujeme, Mayday, Mayday, Mayday“
Dispečer: „Točte vpravo kurz 260, letiště za vámi, západně, vzdálenost 18 mil“
El Al 1862, první pilot Ohad: „Roger, hoří nám motor číslo 3, hoří nám motor číslo 3“
Dispečer: „ Roger, kurz 270, máte vítr v zádech“
El Al 1862, první pilot Ohad: „270, vítr v zádech“
Dispečer: „El AL1862, protivítr 040, síla 21 uzlů (cca 39 km/h)“
El Al 1862, první pilot Ohad:“ Roger“
El Al 1862, první pilot Ohad: „El Al 1862 ztratili jsme motory číslo 3 a 4, číslo 3 a 4“
Dispečer: „Roger El Al 1862“
El Al 1862, první pilot Ohad:“ Jakou ranvej máme použít?“
Dispečer: „V užívání je ranvej 06, protivítr 040, síla 21 uzlů, QNH 1012 (barometrický tlak)“
El Al 1862, první pilot Ohad:“1012, pro přistání požadujeme ranvej 27“
Dispečer: „Roger, můžete kontaktovat přibližovací službu? Frekvence 121 pro navedení na přistání“
El Al 1862, první pilot Ohad:“121.2, nashle“
Dispečer:“ nashle“
El Al 1862, první pilot Ohad:“ Schiphol, El Al 1862, máme stav nouze, motory 3 a 4 nefungují, chceme přistát“
Dispečer – přibližovací služba: „El Al 1862, roger, vím o stavu nouze, kontaktujte frekvenci 118.4 pro navedení na přistání“
El Al 1862, první pilot Ohad:“118.4 nashle“
El Al 1862, první pilot Ohad:“Schiphol, El Al 1862, máme stav nouze, motory číslo 3 a 4 nefungují, požadujeme ranvej 27 pro přistání“
Dispečer – přibližovací služba:“ Požadujete 27, v tom případě kurz 360, klesejte do 2000 stop, tlak 1012, vítr ze směru 050 síla 22 uzlů“
El Al 1862, první pilot Ohad: „Roger, můžete zopakovat vítr prosím?“
Dispečer – přibližovací služba: „050 síla 22“
El Al 1862, první pilot Ohad: „Roger, jaký je kurz pro ranvej 27?“
Dispečer – přibližovací služba:“ Kurz 360, kurz 360, udělejte pravou zatáčku k zachycení radiomajáku, k prahu dráhy je to z vaší pozice 7 mil“
El Al 1862, první pilot Ohad: „Roger, 360 beru na vědomí“
Dispečer – přibližovací služba: „El Al 1862, jakou vzdálenost potřebujete uletět pro dosednutí?“
El Al 1862, první pilot Ohad:“ Pro dosednutí potřebujeme 12 mil“
Dispečer – přibližovací služba: „El Al 1862, jakou vzdálenost potřebujete uletět pro dosednutí?“
El Al 1862, první pilot Ohad:“ Klapky 1, potřebujem 12 mil pro přistání“
Dispečer – přibližovací služba: „OK, točte vpravo kurz 100, točtš vpravo kurz 100“
El Al 1862, první pilot Ohad:“ Pro dosednutí potřebujeme 12 mil“
El Al 1862, první pilot Ohad:“Kurz 100“
Dispečer – přibližovací služba:“ Jen pro jistotu, nefungují vám motory 3 a 4?“
El Al 1862, první pilot Ohad:“Číslo 3 a 4 nefungují a máme problémy s klapkami“
Dispečer – přibližovací služba:“ Problém s klapkami, rozumím“
El Al 1862, první pilot Ohad:“ Kurz 100, El AL 1862“
Dispečer – přibližovací služba:“Děkuji, 1862“
El Al 1862, první pilot Ohad:“ Letíme...a zatáčíme...udržujeme kurz“
Dispečer – přibližovací služba:“Roger 1862, jaká je vaše rychlost?“
El Al 1862, první pilot Ohad:“Opakujte“
Dispečer – přibližovací služba:“Vaše rychlost“
El Al 1862, první pilot Ohad:“naše rychlost je 260 uzlů (cca 480 km/h)“
Dispečer – přibližovací služba:“OK, máte zhruba 13 mil do dosednutí, rychlost nechám na vás, povoleno přistát na ranveji 27“
El Al 1862, první pilot Ohad:“Povoleno přistání 27“
Dispečer – přibližovací služba:“El Al 1862, točte vpravo kurz 270, povoleno přiblížení“
El Al 1862, první pilot Ohad:“vpravo 270“
Dispečer – přibližovací služba: „ Budete přelétat radiomaják, jste příliš rychlí, pokračujte v pravé zatáčce kurz 290, kurz 290, 12 mil do finále, 12 mil do finále“
El Al 1862, první pilot Ohad:“Roger , 290“
Dispečer – přibližovací služba:“El Al 1862, dál vpravo, kurz 310, kurz 310“
El Al 1862, první pilot Ohad:“310“
Dispečer – přibližovací služba:“Pokračujte v klesání, 1500 stop, 1500“
El Al 1862, první pilot Ohad:“1500, máme probléms ovládáním letounu“
Dispečer – přibližovací služba:“Máte také problém s ovládáním, roger“
El Al 1862, první pilot Ohad:“Jdeme k zemi 1862, jdeme k zemi, jdeme k zemi, opakuji jdeme k zemi!“
Mezitím krátce před půl sedmou večerní zaslechlo několik lidí, plavících se na člunech na jezeře Gooimer z nebe hlasitou ránu. Ohlédli se nad sebe a mysleli si, že zahlédli dva parašutisty. Na parašutisty však oba objekty padaly příliš rychle a tak jim došlo že jsou to části vypadlé z letadla. Byly to dva motory Pratt & Whitney, které se utrhly z nešťastného nákladního Boeingu.
Daleko hrůznější zážitek ovšem čekal na obyvatele činžovních domů na amsterdamském sídlišti Bijlmermeer. Řítil se na ně neovladatelný naložený nákladní Jumbo Jet. V 18:35 se neovladatelný letoun ve střemhlavém letu zřítil na komplex obytných domů ve čtvrti Bijlmermeer, nacházející se asi 13 kilometrů vzdušnou čarou od letiště Schiphol. Zasáhl přímo dva obytné bloky a vypukl zničující požár. Záchranné složky byly na místě během několika minut. Hasiči začali likvidovat požár dvou desetipatrových budov, což nešlo snadno. Někteří obyvatelé vyskakovali v zoufalství z oken. Po uhašení požáru vyšetřovatelé identifikovali 39 mrtvých obyvatel domů na sídlišti Bijlmermeer a samozřejmě i všechny osoby nacházející se na palubě letadla. Mrtvých na zemi ale mohlo být i vice, v Bijlmermeer se totiž ukrývali i nelegální imigranti, kteří nebyli nikde hlášeni.
Díra, kterou mezi bloky domu prorazil Boeing 747 (foto: Maikke98, Wikimedia Commons, GNU Free)
Rozběhlo se vyšetřování, které mělo odhalit proč k nehodě došlo a co se nacházelo na palubě nákladního letounu. Z výpovědí svědků na jezeře Gooimer a z reakcí posádky na nenadálou mimořádnou situaci, bylo zřejmé, že se od letounu oddělili dva motory, které byly později vyloveny z jezera. Jelikož byl již z minula znám tragický případ odtržení motoru během letu, zaměřili se vyšetřovatelé na možnost havárie ze stejných příčin.
A to se také potvrdilo. Po vyzvednutí trosek letounu, které byly poté převezeny na letiště Schiphol se zjistilo, že u motoru došlo k prasknutí čepů, pomocí kterých byla gondola motoru upevněna ke křídlu. Stalo se tak v důsledku únavy materiálu, navíc utržený motor i s pylonem poškodil hydraulické obvody potřebné k ovládání klapek. A aby toho nebylo málo při stoupavé pravotočivé zatáčce uletěl v nešťastném směru tak, že urazil i motor číslo 4.
Alarmující byl fakt, že se takřka totožná havárie udála necelé dva roky předtím. Tehdy se oddělil motor číslo 3 na nákladním Boeingu 747-200 letecké společnosti China Airlines z Tchajvanu. Rovněž urazil motor číslo 4 a stroj poté havaroval.
Po havárii letounu společnosti El Al nařídila firma Boeing všem provozovatelům typu 747 neprodlenou kontrolu upevnění motorů a případnou výměnu popraskaných čepů. I tak nebyl ještě utrženým motorům konec. V březnu 1993 se při vzletu z aljašského Anchorage oddělil motor číslo 2 z nákladního Boeingu 747-100 americké letecké společnosti Evergreen. Nutno ovšem dodat, že tehdy letoun prolétal extrémní turbulencí. Posádka nakonec se strojem bezpečně přistála.