V roce 1999 zahájila americká firma Boeing vývoj futuristického typu pod označením Sonic Cruiser. Stroj měl být odpovědí amerického výrobce na obří evropský stroj Airbus A380. Nový Boeing neměl mít velkou kapacitu cestujících, ale měl létat velmi rychle. Rychlostí přibližující se rychlosti zvuku.

Nový letoun měl mít křídlo ve tvaru delta, na zádi umístěné motory, dvojité svislé ocasní plochy a na přídi umístěné stabilizační plochy. Předpokládaná kapacita nového stroje měla být 200 – 250 cestujících. Dolet nového stroje se měl pohybovat v rozmezí  11 000 – 16 000 kilometrů.  Rychlost Sonic Cruiseru měla být Mach 0,98 čili zhruba o 20 procent více než u konkurenčních letadel.

Oficiálně byl projekt Sonic Cruiser představen veřejnosti v březnu 2001. Největší devizou nového letounu měla být jeho rychlost. Letoun měl zkracovat dobu letu pro cestující z bodu A do bodu B přibližně o pětinu. Čili o 60 minut na každých uletěných 4800 kilometrů.

Sonic Cruiser měl létat také výrazně výše než stávající dopravní letouny. Odpadlo by pak zpoždění z důvodu přetížení letových koridorů. Nová generace motorů pohánějící Sonic Cruiser měla splňovat přísné protihlukové předpisy.

Konfiguraci kabiny cestujících nechal Boeing na zákaznících. Letecké společnosti tak vymyslely řadu variant se dvěma či třemi cestovními třídami.

V roce 2002 byl vyroben zmenšený model Sonic Cruiseru pro zkoušky v aerodynamickém tunelu. Při testování se ověřoval celý rozsah provozních rychlostí až do hodnoty Mach 1,08, což bylo omezení používaného aerodynamického tunelu.

Boeing otestoval 25 různých návrhů křídla, 30 modelů motorů a 60 konfigurací přistávacího zařízení. V dílnách Boeingu byla vyrobena maketa v měřítku 1/75, která byla použita ke akustickým a tepelným zkouškám. Odhadovaná prodejní cena Sonic Cruiseru se ale nadále zvyšovala.

V roce 2000 ovšem havaroval Concorde Air France a zájem cestujících o rychlou leteckou dopravu začal opadat. Tento nezájem živily i samotné letecké společnosti, které upřednostňovaly pomalejší letadle s menší spotřebou paliva.  Ve stejném roce opadl zájem o Sonic Crusier ze strany British Airways, které byly považovány za hlavního potencionálního kupce.

Definitivní konec projektu znamenaly pro Sonic Cruiser teroristické útoky letadly v roce 2001. Poté nastala krize v letecké dopravě a také nárůst cen leteckého paliva. Projekt Sonic Cruiseru byl poté zmrazen a přednost ve výrobě dostal Boeing 787 Dreamliner.



Rozpětí 50,00 m
Délka 60,00 m
Výška  
Maximální vzletová hmotnost 200 000 kg
Cestovní rychlost  1040 km/h
Dolet 12 000 km
Letová výška 12 000 m
Počet cestujících 200
Počet členů letové posádky 2
Motory typ nespecifikován