V říjnu 2020 oznámila italská firma Tecnam společně s britským výrobcem motorů Rolls-Royce zahájení vývoje čistě elektrického letounu Tecnam P-Volt. Nové letadla vychází z dvoumotorového pístového stroje Tecnam P2012 Traveller, který létá od roku 2016. Kapacita cestujících Travelleru činní 9 osob, stejnou by měl mít i P-Volt. Motory P-Voltu, vyvíjené Rolls-Roycem mají být poháněny bateriemi, které budou uloženy v pouzdře pod trupem letounu. Hmotnost baterií může dosahovat až 1100 kg, výkon jednoho motoru má dosahovat 320 kW.

Tyto baterie se budou měnit za dobyté při pobytu letadla na zemi, i tak je ale jejich kapacita zatím omezena a P-Volt tak bude mít maximální dolet 300 km včetně rezervy na 30 minut letu na náhradní letiště.  (dolet Travelleru činní 1700 km). Cestovní rychlost P-Voltu by měla dosahovat 222 km/h, maximální okolo 300 km/h (u Travelleru činní tyto hodnoty 320 km/h a 359 km/h.

Jako první projevily v roce 2021 o P-Volt zájem norské aerolinky Widerøe. Tato letecká společnost provozuje hustou síť vnitrostátních linek v Norsku, většinu z nich subvencovaných státem v rámci dopravní obslužnosti odlehlých sídel. Nejmenší letoun ve flotile Widerøe je nyní kanadský turbovrtulový typ De Havilland Canada DHC 8-200 pro maximálně 37 cestujících. To je sice 4x více než P-Volt, Widerøe ale tvrdí, že obsazenost některých linek je pod 10 cestujících, takže na nich může létat i malý elektrický letoun. Otázkou je jak si P-Volt poradí v provozu s náročnými severskými podmínkami.

Společnost Widerøe počítá, že první P-Volt zařadí na linky v roce 2026, nezveřejnila ale kolik letadel a zdali závazně si vůbec objednala.

Firma Tecnam také v budoucnosti počítá, že nabídne majitelům letounů P-2012 Traveller možnost přestavby na elektrický P-Volt.

Letecká společnost Widerøe byla založena již v roce 1934 norským průkopníkem na poli letecké dopravy Viggem Widerøe a jeho čtyřmi společníky. Aerolinka zahájila činnost z letiště v Ingierstrand a nabízela služby aerotaxi, sanitní lety a vzdušné snímkování s několika menšími hydroplány. V padesátých letech se hlavní základna Widerøe přesunula na letiště Fornebu v Oslu a letadlová flotila byla obměněna letadly s vlastnostmi krátkého vzletu a přistání typů Noorduyn Norseman a De Havilland of Canada DHC-3 Otter. V té době začala také rozvíjet síť linek na odlehlá letiště v Norsku. V sedmdesátých letech Widerøe prohloubila spolupráci s kanadským De Havillandem a zakoupila letadla DHC-6 a DHC-7. Věrnost kanadskému výrobci zachovala i v následujících dekádách a zařadila do flotily typ DHC-8. Jako jediná letecké společnost a světě provozovala všechny verze tohoto typu, čili DHC 8-100, 200,300 i 400. V roce 2017 se Widerøe rozhodla pořídit si i větší letadla, konkrétně brazilské Embraery E190-E2. Jako první na světě zařadila dne 24.4.2018 tento typ na linky. V roce 2021 provozovala Widerøe flotilu 43 letadel, létala do 40 destinací a přepravila zhruba 2 000 000 cestujících.

Technická data Tecnam P-Volt

Provoz stránek www.czechairliners.net můžete podpořit zakoupením některé z knih níže, předem děkujeme: