První let Iljušinu Il-62 se odehrál 3.1. 1963. V Sovětském svazu byl Il-62 plánovanou náhradou za dálkové turbovrtulové Tupolevy Tu-114 a tím pádem se Il-62 stal prvním sovětským proudovým letadlem s dlouhým doletem. Již na první pohled byl nový letoun z Iljušinovy konstrukční kanceláře velmi podobný britskému Vickersu VC-10 (však se mu také na západě přezdívalo VC- tenskij). Avšak i přes tyto hanlivé přezdívky byl Il-62 o mnoho prodejně úspěšnější než jeho britský protějšek. Nový letoun měl také jednu zajímavost. Kromě tří obvyklých podvozkových noh měl také jednu na zádi, která sloužila jako opora, protože velká váha motorů mohla letoun převážit a on by si tím pádem tzv. "sednul na zadek". Aeroflot převzal první "dvaašedesátku" do zkušebního provozu 10.3. 1963 a zahájil s ním nejdříve lety s poštou a později i s cestujícími na trati Moskva - Chabarovsk. V sedmdesátých letech Il-62 ovládaly většinu dálkových spojů Aeroflotu ať již do Ameriky, Japonska, Asie nebo Afriky. Il-62 se v původní verzi vyráběly do roku 1971, kdy poprvé vzlétl modernizovaný Il-62M. Mezitím se původní Il-62 dostaly kromě Aeroflotu i do služeb několika východoevropských dopravců např. LOTu, Taromu nebo ČSA. Il-62M se odlišoval především instalací výkonnějších a ekonomičtějších motorů Solovjev D-30, které nahradili původní Kuzněcovy NK-8 a zvýšenou max. vzlet. hmotností ze 155 t na 165 t. Tato verze se stala nejrozšířenější odebrali ji mj. ČSA, Tarom, Interflug, kubánská Cubana, severokorejská Air Koryo a několik dopravců z rozvojových nebo spřátelených zemí např. Egyptair. Poslední verzí byla Il-62MK se zesílenou konstrukcí křídla, kterou odebrali Aeroflot a polský LOT. Iljušiny 62M a MK byly sériově vyráběny do roku 1980, avšak rokem 1980 výroba neskončila a vyráběly se ještě jednotlivé kusy Il-62. Ještě v roce 1996 převzala nový Il-62M ruská společnost Aviaenergo. Definitivně skončila výroba Il-62 až v roce 1999!. Celková výroba Il-62 se odhaduje na 220 kusů.

Víte že:

Iljušin Il-62 vyřazený od východoněmeckého Interflugu je zapsán v Guinessově knize rekordů. 23.10.1989 přistál na 868 metrů dlouhé travnaté dráze aeroklubového letiště ve Stollnu-Rhinowu. S odlehčeným letounem přistála posádka kapitána Heinze- Dietera Kallbacha.

Iljušin Il-62M ruského dopravce Domodědovo Airlines (foto: © Andrew Babkin)

 

  verze M
Rozpětí 43,20 m
Délka 53,12 m
Výška 12,30 m
Max. vzletová hmotnost 165 t
Cestovní rychlost 860 km/h
Dolet 9000 km
Max. počet cestujících 198
Počet členů posádky 5
Motory 4x Solovjev D-30KU, tah po 112,8 kN

 

Komerční provozovatelé Il-62 v roce 2002:

Quadrotour Aero (1),  Kras Air (3), Air Koryo (4), Aeroflot (9), Aerofreight Airlines (1), Aviaenergo (2), Dalavia (10), IDF (1), Kapo (2), Mavial (1), SAT Airlines (1), Tretyakovo Air (3), Uzbekistan Airways (8), Cubana (4), Gambia New Millenium Air (1), Air Ukraine (3)