V roce 1985 zahájila sovětská konstrukční kancelář Antonov, se sídlem v Kyjevě, další vývoj obřího letounu An-124 Ruslan. Nová verze tohoto letounu měla být určena zejména k přepravě ruského raketoplánu Buran a částí jeho nosné rakety Eněrgija.  Okrajovou činností,  při momentálním nevyužití při kosmickém programu, měla být přeprava velmi těžkých nebo rozměrných nákladů. Jelikož se nová verze od An-124 na první pohled velmi odlišovala, bylo rozhodnuto, že letoun bude označen jako nový typ. Bylo vybráno označení An-225 a název Mrija ( mrija znamená v ukrajinštině sen). Na první pohled se An-225 od An-124 odlišoval počtem motorů a dvojitými ocasními plochami. Dvojité ocasní plochy byly instalovány kvůli bezproblémovému letu s raketoplánem Buran na trupu.  Čím se naopak vůbec nelišil, byly vnitřní nákladní prostory. Jejich rozměry byly, kromě délky, identické s An-124.  Sovětské ministerstvo obrany objednalo stavbu dvou exemplářů An-225. První prototyp vznesl 21.12. 1988 a hned ustanovil několik světových rekordů. Mimo jiné, již tím, že vůbec vzlétl.  S maximální vzletovou hmotností  600 tun to je nejtěžší letoun všech dob.

V červnu 1989 byl An-225 představen na pařížském aerosalonu a svými možnostmi nákladní přepravy vzbudil v západním světě pozdvižení.  Zájem zahraničních spedičních firem o pronájem An-225 pro komerční přepravu nákladů, přiměl konstruktéry Antonova přizpůsobit druhý vyráběný exemplář již více pro komerční účely. Například měla být naistalována zadní nákladní rampa, kterou první vyrobený An-225 postrádá. Důvodem absence zadní rampy byla  úspora hmotnosti letounu, při přepravě 75 tun vážícího raketoplánu.

Po rozpadu Sovětského Svazu, v roce 1991, byl kosmický projekt raketoplánu Buran ukončen. Z důvodu nedostatku financí se přestalo pracovat na druhém exempláři An-225. Centroplán s torzem trupu byl uskladněn ve výrobním závodě firmy Antonov na letišti Kyjev Žuljany. Došlo i na první vyrobený An-225. V roce 1994 byl odstaven z provozu. Bylo z něj sejmuto všech šest motorů Lotarev D-18, které se použily jako náhradní u flotily An-124. Flotilu Ruslanů totiž začal výrobní závod používat pod hlavičkou letecké společnosti Antonov Design Bureau (později Antonov Airlines) pro přepravu nadrozměrných nákladů po celém světě.

Jelikož poptávka po letecké přepravě nadrozměrných nákladů stoupala, rozhodla se firma Antonov v roce 2000 zprovoznit  již 6 let odstavený An-225. Vlastně také díky financím, které vydělala flotila Ruslanů  Antonov Airlines. An-225 prošel generální opravou , navíc mu byla zesílena podlaha nákladního prostoru, takže se jeho maximální vzletová hmotnost zvýšila na 640 tun. Maximální hmotnost naložitelného nákladu se zvýšila na 253 tun. Letouny byl vybaven avionikou americké firmy Honeywell, instalovány byly nové motory D-18T-4 s nižší spotřebou paliva. Výhledově se plánovalo se i dokončení druhého An-225 v roce 2008, ale z plánů nakonec sešlo.

První obchodní let po svém znovuzprovoznění  provedl  An-225 dne 3.1.2002. Přepravil z německého Stuttgartu do Ománu 216 000 jídel pro americkou armádu.  

Antonov 225 se objevil několikrát i České Republice. Poprvé se Mrija  objevila v Praze na Ruzyni 19.6. 1989. Jednalo o mezipřistání na cestě z pařížského aerosalonu. An-225 tehdy na hřbetu nesl raketoplán Buran a v trupu trosky Migu 29, který na aerosalonu havaroval. Podruhé se zde objevil v září 1989, potřetí v 28.11. 1989, počtvrté 18.7.2003 a  popáté 16.6.2004, pošesté 29.9.2006 a posedmé 10.5.2016. V roce 2015 se An-225 objevil v lednu a únoru třikrát na letišti v Ostravě. Byl použit k přepravě tanků do Nigérie. Již předtím ale An-225 v Ostravě byl, v roce 1989 na leteckém dnu.

Antonov An-225 je v současnosti nejtěžším letadlem na světě. Ustanovil mnoho světových rekordů, v roce 2017 jich držel držel 240. Mimo jiné nejtěžší náklad přepravený letecky s  hmotností  253,8 tuny. 

(foto: © RHL Images from England, CC BY-SA 2.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=28478171)

Komerční provozovatelé An-225 v roce 2002:

Antonov Airlines (1)