Vývoj Suchoje Superjet 100 byl zahájen v roce 2000. Jednalo se vlastně o první dopravní letadlo vyvinuté v Rusku v čistě tržních podmínkách. Záměrem Suchoje bylo nahradit zastarávající Tupolevy 134 a Jakovlevy 42 sloužící v zemích bývalého SSSR a stát se přímým konkurentem pro brazilské Embraery 170/190 a evropský Airbus A318.Už od začátku bylo proklamováno, že půjde o multinárodní projekt. Hlavním partnerem projektu se stala italská Alenia. Na vývoj motorů bylo založeno konsorcium PowerJet, tvořené francouzskou firmou Snecma a ruskou NPO Saturn. Výrobu podvozku měl na starosti americký Messier-Dowty, avioniku rovněž americký Honeywell, marketingovou podporu měl zabezpečit další americký partner Boeing.
Dne 26.9.2007 se odehrál slavnostní roll-out v Komsomolsku nad Amurem, kde byla zahájena produkce. První let SuperJet provedl 19.5.2008. Testy pokračovaly úspěšně, v roce 2009 se letoun představil na pařížském aerosalonu. Zde o něj projevil zájem maďarský Malev (zkrachoval v roce 2012), který si předběžně zamluvil 30 kusů. To byla vítaná vzpruha a testy úspěšně pokračovaly. Certifikaci od ruského úřadu civilního letectví Superjet obdržel 3.2.2011, o rok později jej certifikovala i evropská EASA. V té době měl již Suchoj objednávky na více než 100 kusů několika dopravců. Jednalo se o ruský Aeroflot, arménskou Armavii, indonéskou Kartika Airlines, mexický Interjet a několik leasingových společností.
První letadlo převzala Armavia 19.4.2011, další letadla začal přebírat Aeroflot. Superjetu se bohužel nevyhnuly nepříjemné události. První byla uzemnění všech 7 dodaných letadel 19.2.2012 z důvodu problémů s podvozky. Ty se sice podařilo rychle odstranit, ale 9.5. 2012 následovala havárie při předváděcím letu v Indonésii, kde zahynulo všech 45 osob na palubě. Příčinou byla nakonec stanovena chyba posádky.
Suchoj nabízí SuperJet ve variantách SSJ-100-75 a SSJ-100-95, lišících se délkou trupu. Obě varianty jsou také k dispozici ve verzi LR s prodlouženým doletem a vyšší maximální vzletovou hmotností. V nabídce je rovněž luxusní VIP verze. Plánuje se vývoj ještě delší verze SSJ-100-130.
Úspěšnost v provozu je zatím dobrá. Mexický Interjet si je pochvaluje pro vynikající spolehlivost, naproti tomu první zákazník Armavia jediný kus již vyřadila z flotily. Důvodem byla údajně provozní nespolehlivost. Zajímavou rošádu provedl Aeroflot, který převzal 10 letadel ve "zjednodušené verzi", aby je prodal v roce 2013 zpátky výrobci a zpětně odkoupil v "plné" verzi v roce 2014.
Suchoj o zpočátku neměl o zákazníky nouzi, v jeho prospěch hovořila především nižší ceníková cena oproti konkurentům, pohybovala se okolo 35 milionů amerických dolarů. V lednu 2013 registroval objednávky na 179 SuperJetů.
foto: Mitya Aleshkovsky, CC BY-SA 3.0
SSJ100-75 | SSJ100-95 | |
Rozpětí | 27,80 m | 27,80 m |
Délka | 26,44 m | 29,44 m |
Výška | 10,28 m | 10,28 m |
Max. vzletová hmotnost | 38,8 t | 45,8 t |
Cestovní rychlost | 828 km/h | 828 km/h |
Dolet | 2900 km | 3048 km |
Max. počet cestujících | 88 | 108 |
Počet členů letové posádky | 2 | 2 |
Motory | 2x PowerJet SaM146, tah po 60 kN | 2x PowerJet SaM146, tah po 69 kN |
Komerční provozovatelé Suchoje SuperJet v roce 2013:
Gazpromavia (1), InterJet (4), Lao Central Airlines (1), Moskovia (2), Sky Aviation (3), Yakutia (2)