Lufthansa Group – Carsten Spohr (* 1966)

Spohr je ve vedení Lufthansa Group od roku 2014, ale u německého dopravce pracuje již od roku 1994. Vystřídal několik pozic, z nichž nejvýznamnější byla CEO (chief executive officer = výkonný ředitel) nákladní divize Lufthansa Cargo od roku 2007. Spohr je ženatý, má dvě   děti a žije v Mnichově. Jeho celkové roční příjmy přesahují 1 300 000 EUR.

 

British Airways a Iberia (IAG Group) - William (Willie) Walsh (*1961)

Walsh se narodil v irském Dublinu a od roku 1979 pracoval pro irského národního dopravce Aer Lingus. Nejdříve jako pilot, poté v různých manažerských funkcích a od roku 2001 jako výkonný ředitel. Aer Lingus byl tehdy nad krachem, pod vedením Walshe byl restrukturalizován a nakonec zachráněn. Walsh ale musel zavést plno úsporných opatření a i propouštět zaměstnance. U British Airways působí od roku 2005, jeho roční příjem činní přes 1 700 000 EUR.

 

 

Emirates – Tim Clark ( *1949)

Clark se narodil na Nizozemských Antilách jako syn britského námořního kapitána. Jeho první zaměstnání u letecké společnosti bylo u British Caledonian. V oblasti Perského zálivu začal pracovat již v roce 1975, u bahrajnské letecké společnosti Gulf Air.  U Emirates pracuje již od jejich založení v roce 1985.

 

Air France – KLM – Jean-Marc Janaillac ( *1953)

Janaillac byl uveden do funkce výkonného ředitele AF-KLM v roce 2016. Předtím pracoval mezi léty 1980-1997 ve státních službách. Epizodně mezi roky 1997-2000 působil v letectví jako viceprezident francouzské letecké společnosti AOM. Ta v roce 2000 zkrachovala a Janaillac zamířil opět do státních služeb, než byl v roce 2016 jmenován výkonným ředitelem Air France-KLM. Jeho roční plat přesahuje 500 000 EUR.

 

Qatar Airways – Akbar Al-Baker (*1962)

Al-Baker byl jmenován výkonným ředitelem Qatar Airways, založených v roce 1993, v roce 1997. Předtím pracoval v katarských státních institucích zaměřených na cestovní ruch a letectví. Al-Baker rád útočí na dopravce z USA, nazval například americké letušky babičkami.

 

United Airlines – Oscar Munoz (*1959)

Munoz také nepochází z leteckého prostředí, původně pracoval pro například pro Coca-Colu nebo pro komunikační firmu AT&T. U United Airlines pracuje od roku 2015 jako výkonný ředitel. V roce 2017 se Munozovi podařilo ustát aféru s vyhozeným pasažérem z letu United Express 3411. Munoz se nejprve postavil za vyhození z letadla, ale poté se omluvil a vyhozenému cestujícímu bylo vyplaceno odškodnění, pravděpodobně ve výši několik milionů dolarů.

 

Delta Airlines – Edward (Ed) H. Bastian (*1958)

Ed Bastian pracuje pro Delta Airlines od roku 1998, kdy byl přijat na pozici viceprezidenta pro finance. Předtím působil u firem Price Waterhouse a Pepsi, rovněž na místech týkajících se financí. V leteckém odvětví se pohybuje od roku 1987, kdy začal pracovat pro Continental Airlines a poté pro Northwest Airlines. Jako výkonný ředitel působí u Delta Airlines od roku 2016. Bastian je ženatý, má 4 děti. Jeho roční plat přesahuje 500 000 EUR.

 

Aeroflot – Vitalij Savelijev (*1954)

Savelijev zahájil svou kariéru v roce 1977 jako kreslíř výkresů při stavbě vodní elektrárny. Pak si doplnil vysokoškolské vzdělání a začal pracovat u státní firmy  Sevzapmetallurgmontazh 1989-1993 byl prezidentem rusko-americké firmy DialogInvest, která dovážela do SSSR výpočetní techniku. Poté pracoval v bankovním sektoru, v letech 2004-2007 byl ministrem obchodu Ruské federace. Výkonným ředitelem Aeroflotu je od roku 2009. Ruský dopravce zažívá pod vedením Salijeva dobré časy, podle hodnocení Skytrax byl 6x za sebou vyhlášen nejlepším dopravcem ve východní Evropě.

 

Air Asia – Anthony Francis „Tony“ Fernandes (*1964)

Výkonný ředitel jedné z největších nízkonákladových leteckých společností v Asii začínal jako auditor u britské společnosti Virgin Communication, později vedl zastoupení Warner Music v Malajsii. V roce 2001 se Malajsijec Fernandes rozhodl vstoupit do leteckého byznysu a zakoupil zadluženou domácí leteckou společnost Air Asia. Fernandes je ženatý s korejskou herečkou Chloe, z předchozího vztahu má dvě děti. Je také většinovým vlastníkem londýnského klubu Queens Park Rangers.

 

Qantas – Alan Joseph Joyce (*1966)

Joyce je irského původu, původně pracoval v různých manažerských funkcích pro irského národního dopravce Aer Lingus. V roce 1996 přesídlil do Austrálie, ke společnosti Ansett, která ale v roce 2000 vyhlásila bankrot. Joyce se tak přemístil ke Qantas, kde od roku 2003 řídil její nízkonákladovou odnož Jetstar. Joyce je homosexuálního zaměření a žije se svým partnerem od roku 1999. Výkonným ředitelem Qantas je od roku 2008, jeho roční plat přesahuje 2 500 000 EUR.

 

 

Air Canada – Calin Rovinescu (*1955)

Rovinescu se narodil v rumunské Bukurešti, ale emigroval s rodiči do Kanady, když mu bylo pět let. Ve vedení Air Canada je od roku 2009. Rovinescu vystudoval práva a poté pracoval dvacet let v advokátní kanceláři se zaměřením na obchodní právo. U Air Canada začal pracovat v roce 2000 jako viceprezident pro obchodní strategii, v roce 2004, ale od společnosti odešel. Vrátil se až v roce 2009 jako výkonný ředitel. Rovinescův roční plat přesahuje 900 000 EUR.

 

Ryanair - Michael O´Leary (*1961)

Michael  O'Leary šéfuje irské nízkonákladové společnosti Ryanair od roku 1994. Pod jeho vedením se irský dopravce stal největším nízkonákladovým dopravcem v Evropě. Ve společnosti působí již od roku 1991, kdy se stal náměstkem ředitele.

V roce 1994 měl Ryanair ve flotile 8 starších Boeingů 737-200, nyní na linkách Ryanairu létá 400 moderních Boeingů 737-800.

O´Leary proslul svými kontroverzními výroky a agresivním business modelem. Na letadlech Ryanairu se ještě před několika lety objevovaly nápisy zesměšňující konkurenci, jako například Bye Bye SkyEurope, No Way BA-AA nebo Auf Wiedersehen Lufthansa.

Díky velkému omezení nákladů a tlaku na poskytovatele služeb jako handlingové společnosti nebo provozovatelé letišť může Ryanair nabízet velmi nízké ceny letenek. Je také nutné podotknout, že se toto omezování nikdy neděje na úkor bezpečnosti cestujících.

Jedna z proslulých kontroverzních O´Learyho akcí se stala v roce 2004, kdy si nechal svůj vůz zaregistrovat jako taxi a pořídil si licenci taxikáře. Udělal tak z jednoduchého důvodu, aby mohl ve věčně zacpaných ulicích Dublinu jezdit v jízdních pruzích určených hromadné dopravě a taxíkům. Žádného cestujícího pochopitelně nikdy nesvezl a musel pak svou licenci vrátit.

Michael O'Leary se někdy nebojí pomlouvat i letový personál konkurenčních aerolinek. Například v roce 2012 nazval konkurenční piloty přeceňovanými taxikáři a nadutými pávi. Narážel tak na jejich vysoké platy. Plat O´Learyho ale patří mezi šéfy aerolinek mezi největší. V roce 2016 mu Ryanair vyplatil na účet 2 800 000 liber.