Založením ČSA v roce 1923 začíná historie československé civilní letecké dopravy. Svědectví o prvních pokusech člověka vzlétnout v českých a slovenských zemích sahají až do doby před dvěstě padesáti lety. Český řezbář Vít Fučík zvaný Kudlička ze samoty Klus nedaleko Vodňan a slovenský mnich známý jako bratr Cyprián z Červeného Kláštora na Dunajci, jsou legendárními prvnímu Ikary, kteří se ve druhé polovině osmnáctého století na uměle sestrojených křídlech pokusili napodobit let ptáků. Dále je zde Tadeáš Hanka, který v roce 1784 vypustil první balón v Čechách.

V roce 1909, kdy Louis Blériot podnikl slavný let přes kanál La Manche, uskutečnil v Pardubicích první rozlety vlastním motorovým letadlem Jan Kašpar, který spolu  s bratry Hugo a Evženem Čihákovými patří mezi první konstruktéry a zároveň piloty letadel těžších vzduchu. Prvním držitelem mezinárodního leteckého diplomu v Čechách je žena – Božena Láglerová. Tato pražská sochařka a operetní subreta se stala světově proslulou letkyní.

V roce 1919 se první evropské letecké společnosti sdružily v mezinárodní organizaci leteckých dopravců – IATA (International Air Traffic Association). U příležitosti zasedání mírové konference v Paříži, podepsali dne 13.9.1919, zástupci 27 států mezinárodní úmluvu o letectví, která se stala základním dokumentem pro právní úpravu užívání vzdušného prostoru a provozu mezinárodní letecké dopravy.

Československo bylo jedním ze signatářů této dohody, ale bylo obklopeno státy, které jí nepodepsaly. Tato skutečnost nepříznivě ovlivnila v první polovině 20.let možnosti rozvoje československé letecké dopravy. Československý stát proto sjednal kapitálovou účast ve francouzsko-rumunské vzduchoplavecké společnosti CIDNA.

Tato společnost zahájila dne 4.10.1920 pravidelnou linku Paříž-Štrasburg-Praha, která se stala prvním leteckým spojením Prahy se zahraničím. Linka byla československým státem dotována ve výši 2000 franků za 1 let. Podmínkou bylo, že CIDNA musí tyto peníze utratit v ČSR.  Na jaře 1921 byla tato linka prodloužena do Varšavy. V roce 1922 spojuje již Francouzsko-rumunská vzduchoplavecká společnost Prahu s Vídní, Budapeští, Bělehradem, Bukureští a Istanbulem a v následujících letech i s dalšími evropskými městy. Letecká společnost CIDNA se v roce 1933 sloučila s dalšími dopravci do podniku Air France, který převzal provoz všech linek přes Prahu.

První české letecké společnosti Ikarus (založeno v roce 1920 Josefem Gürtlem) a Falco (založeno rovněž v roce 1920 Juliusem Arigi) zanikly nedlouho po svém vzniku. Ikarus se sice snažil o otevření pravidelné linky Praha-Štrasburk-Paříž, ale československá vláda uzavřela smlouvu o provozu linky s CIDNA.

Nepravidelné lety vykonával v té době také Letecký dopravní oddíl, zřízený vojenskou správou. Státní zakázka na úpravu osmi vojenských letadel typu Brandenburg pro civilní provoz v pražské továrně Aero, je předzvěstí založení podniku Československé státní aerolinie. Ten oficiálně zahájil činnost dne 6.10.1923. Původně pouze vojenské letiště Kbely, první přístav letecké dopravy v Praze, kde již několik let pravidelně přistávala civilní letadla, je 28.října 1923 na slavnosti u příležitosti 5 let od založení republiky dějištěm symbolického zahájení leteckého provozu ČSA. Pro špatné počasí se však první let nemohl uskutečnit.

První dopravní let se uskutečnil o den později. Ve 12,30 vzlétl dvouplošník Aero A-14 Brandenburg s pilotem Karlem Brabencem na trati z Prahy do Bratislavy. Na palubě letadla bylo 760 gramů pošty a jediný cestující, redaktor lidových novin Václav König. První letecká linka ČSA, na níž bylo do konce roku 1923 přepraveno 29 cestujících, byla na jaře příštího roku prodloužena do Košic. V květnu 1926 je se stává součástí linky také Brno. Během následujících let jsou do letecké sítě ČSA zapojena také západočeská lázeňská města.

Dne 22.1. 1927 byl založen v Československu další letecký dopravce – Československá letecká společnost (ČLS), akciová společnost, soukromý podnik Škodových závodů se státní subvencí. ČLS, formovaná jako podnik pro mezinárodní leteckou přepravu, se brzy po svém založení stává členem IATA. V té době již na letišti Praha-Kbely přistávalo celkem 10 leteckých společností. V březnu 1928 spojila letadla ČLS Prahu s Berlínem, Drážďany a Vídní a v květnu téhož roku přes Mariánské Lázně s Kasselem a Rotterdamem. O rok později byl do sítě ČLS zapojen také Norimberk. Linka ČLS do Rotterdamu, která byla později směrována přes Lipsko, Dortmund a Essen, je v roce 1931 prodloužena do Amsterdamu.  V témže roce zahájila ČLS linku přes Mnichov do Curychu a Basileje, jež byla v polovině 30.let prodloužena do Ženevy a Marseille. ČLS byla partnerským podnikem ČSA až do konce 30.let.

V roce 1929 se ČSA stávají členem IATA a v říjnu téhož roku se spolu s ČLS a ostatními členskými společnostmi této organizace účastní konference ve Varšavě, ze které vzešla Úmluva o sjednocení některých pravidel v mezinárodní letecké dopravě tzv. Varšavská úmluva. V roce 1930 vstupují letadla ČSA do mezinárodní letecké dopravy, dostávají československá letadla nové označení státní příslušnosti OK výměnou za dosavadní L-B.

Prvním zahraničním cílem ČSA je v polovině roku 1930 Jugoslávie. Je otevřena linka Praha-Bratislava-Záhřeb. V následujících letech je toto spojení prodlouženo na pobřeží Jaderského moře až do Sušaku. Linka se nazývala Jadranský Express a bylo pro ni zakoupeno britské obojživelné letadlo Saro Cloud, které létalo na úsek Záhřeb-Sušak. V Záhřebu startovalo s pozemního letiště a Sušaku přistávalo na vodní hladinu.  V září 1933 také ČSA prodloužily svou leteckou linku napříč Československem do Kluže a Bukurešti v Rumunsku. V červnu 1935 spojila linka ČSA lázně Piešťany a Bratislavu s Vídní. Počátkem září 1936 je otevřena pravidelná linka Praha-Moskva. Má mezipřistání  v Užhorodu, rumunských Kluži a Jasy, ukrajinském Kyjevě a ruském Brjansku. Speciálně pro tuto linku jsou ve Velké Británii zakoupena 4 letadla Airspeed AS-6A Envoy.



Trup letadla Saro Cloud vystavený v muzeu Praha-Kbely (© Lukáš Musil)

V první polovině 30.let je zahájena stavba letiště v Ruzyni, protože stávající letiště v Praze-Kbelích kapacitně nedostačuje. Letiště je otevřeno 5.4.1937 a jako první na ní přistává letadlo ČLS na pravidelné lince Piešťany-Zlín-Brno-Praha. ČSA odtud vypravují svou první linku do Bruselu. V květnu téhož roku je do sítě československé civilní letecké dopravy zapojena Itálie. ČSA spojují Prahu a Bratislavu přes Klagenfurt s Terstem a Benátkami. Na palubách italských letadel Savoia Marchetti SM.73, patřících ČSA, se objevily první letušky. Stejně tak na palubách modernějších Douglasů DC-2 a DC-3, které provozovala ČSL. Praha měla ve druhé polovině 30.let spojení se 100 měst zajišťované ČSA, ČSL a 17 zahraničními leteckými společnostmi. V průběhu roku 1938 zahájila ČLS linku Praha-Londýn, ČSA otevřeli linky do Říma, Paříže a Budapešti. V letních měsících roku 1938 dosahuje síť linek ČSA délky 7500 km a síť ČLS celkem 3975 km. V důsledku Mnichovské dohody však ČSA ztrácejí 5 svých stanic a dochází k postupnému rušení zahraničních linek jak ČSA tak ČLS.



Jedním z mnoha typů v předválečné flotile Československých Aerolinií byl francouzský Farman Goliath


Zdroj:
Československé Aerolinie 1923-1973
Jan Pěnkava - Letecké společnosti v Praze, 1995